Spánek jako základní faktor našeho zdraví

Autor: Lenka Zdražilová
ZDROJ FOTO: Pixabay (free for commercial use)

Spánek je zásadní pro zdraví a fungování těla. Během něj se vytvářejí nové neurální spoje, probíhá úklid toxických látek a zpracovávají se nabyté znalosti. Nedostatek kvalitního spánku může vést k problémům s psychikou i fyzickým zdravím, zatímco jeho správné návyky mohou pomoci předcházet vážným onemocněním. Ideální doba spánku se liší nejen v závislosti na věku, ale pro průměrného dospělého se doporučuje 7-8 hodin. Zlepšit kvalitu spánku lze pravidelným cyklem, omezením modrého světla před spaním, čerstvým vzduchem a lehkou večeří.

Spánek je jednou z nejdůležitějších věcí pro naše zdraví. Bez něj nebude naše tělo nikdy správně fungovat. Stejně jako jídlo nebo pití, je pro lidský organismus nenahraditelný. Přibližně třetinu života strávíme spánkem. Proč tomu tak je a jak zlepšit kvalitu vašeho odpočinku?

Podle serveru nzip.cz se během spánku z mozku vyplavují toxiny, které se zde během dne vytvořily. Správný noční spánek je tedy opravdu potřebný. Pokud ho nemáme dostatek, podepisuje se to na našem jak celkovém psychickém, tak fyzickém stavu. Deprese, častá náchylnost k nemocem, to vše může být důsledkem nekvalitního spánku. Ten je sám o sobě nicméně také varovným faktorem, jelikož může být doprovodným znakem několika vážných onemocnění. Naopak správné spánkové návyky jsou jednou z prevencí vzniku vysokého tlaku nebo Alzheimerovy choroby.

Během spánku také dochází k zpracování nabytých znalostí a zkušeností a jejich ukládání do paměti, upozorňuje server Lunestil. Dalo by se říci, že se organizuje naše paměť. Některé informace se přesouvají do dlouhodobé paměti a jiné v rámci úklidu jsou z ní vymazány. Také se uklidňují emoce a k nabití energií našeho imunitního systému. Spánek též pomáhá našemu metabolismu a má pozitivní vliv na vyřazení cukrů z našeho jídelníčku.

A jaká je přiměřená doba spánku? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Pro každého z nás se to liší, a to nejen mezi jedinci, ale i v průběhu života Od novorozenců, kteří potřebují sprát přibližně 15 až 17 hodin spánku, po malé děti, kterým stačí už „pouze“ 10 až 12 hodin, se dochází až do stáří, kdy se zmenšuje produkce melatoninu, hormonu pro spánek, a staří lidé tak obecně spí mnohem méně. Každopádně pro průměrného dospělého člověka se doporučuje přibližně 7 až 8 hodin dlouhý noční spánek.

Pro jeho zkvalitnění můžete udělat hned několik věci. Prvním je nastavení pravidelného cyklu, radí server fitness 007. Chodit spát a vstávat přibližně stále ve stejnou dobu organismu velmi prospívá. Další dobrou radou, i když to mnozí z nás neradi uslyší, je vyvarovat se před spaním modrému světlu. To vyzařují například telefony. Toto světlo totiž omezuje tvorbu melatoninu. Čerství vzduch a lehká večeře by pak měly být samozřejmostí.