Redaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček se pochlubil výzvou k podání vysvětlení od inspekce Vojenské policie. Jde o jím tvrzené „založení protiprávní skupiny v rámci Vojenské policie“, které velmi intenzívně komunikoval v souvislosti s působením a následnou rezignací náčelníka Vojenské policie plk. Otakara Foltýna. Plk. Foltýn Hrbáčkovy spekulace kategoricky popřel. Vrchní státní zastupitelství je odmítlo komentovat s odkazem na redaktorovu nedůvěryhodnost. Výzva k podání vysvětlení se jeví jako logický krok a ani náznakem nepředjímá, proč o ně má VP zájem. Určitou výpovědní hodnotu má poněkud hysterická Hrbáčkova reakce na sociálních sítích.
Hrbáček psal svá „odhalení“ způsobem, který naznačoval, že kauzu považuje za velmi důležitou: „Ve vojenské policii totiž podle řady zdrojů Ekonomického deníku už nějaký čas pracovala pofidérní spiklenecká buňka. Ta protizákonně budovala tým, jenž měl účelově shromažďovat informace „o všem a všech“. Podle zmíněných zdrojů Ekonomického deníku se vše dělo s tichým souhlasem Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.“
Odcházející náčelník vojenské policie Otakar Foltýn ve výboru pro obranu tato tvrzení označil za nesmyslná a řekl, že jsou „na diagnózu.“ Hrbáček okamžitě se souhlasem poslanců reagoval, ale vysloužil si jen Foltýnovu pádnou odpověď (psali jsme zde: https://www.vysokahra.cz/kdo-je-novinar-hrbacek-jake-ma-vazby-na-ods-a-proc-diskredituje-kriminalni-sluzbu-vojenske-policie/)
Hrbáček se následně podle zákona o svobodném přístupu k informacím obrátil na Vojenskou policii několika dotazy. Žádal především informace o setkáních údajných spiklenců, místa, adresy, a také kopie úředních záznamů o nich. Tyto dotazy zaslal na konci února, ale další zjištění v kauze od té doby nepublikoval. Namísto toho se „pochlubil“ výzvou k podání vysvětlení, která mu byla adresována z oddělení inspekce a vnitřní kontroly Hlavního velitelství VP 29. března. Doslova na sociálních sítích napsal: „Už je to tady‼ Nevyšetřujeme spikleneckou buňku, ale toho, kdo na ni poukázal. Spravedlnost po Česku aneb vendeta vepřů.“
Tato poněkud přepjatá reakce naznačuje mnohé. V první řadě z textu výzvy ani náznakem nevyplývá, že by kauza spiklenecké buňky nebyla vyšetřována či prověřována. Zároveň z ní nevyplývá, že by byl Hrbáček nějakým způsobem sám předmětem zájmu Vojenské policie. Jde o v principu logický a očekávatelný krok. Hrbáček publikoval texty, v nichž obvinil konkrétní osoby z protiprávního jednání. A byl vyzván, aby příslušné instituci podal v této věci vysvětlení. Namísto toho, aby napřed své vysvětlení podal, a podle vývoje k věci dále přistupoval, okamžitě s vykřičníky sděluje na sociálních sítích, že je „vyšetřován“. Toto matení základních pojmů a nepochopení situace je u novináře, který se dluhodobě věnuje tzv. investigaci trestních a dalších kauz zaráží.
Inspekce VP zřejmě potřebuje upřesnit Hrbáčkovy informace nad rámec jím publikovaných textů, nic více ze situace číst nelze. Na twitteru ale Hrbáček uvedl, že nic jiného není ochoten sdělovat. Jeden z komentujících mu napsal: „Upozornění: fízlové předají údaje o vás i vaší výpověď podezřelým a jejich kumpánům.“ To je samo o sobě velmi vážné obvinění. Hrbáček reagoval: „Ať ji předají. Bude tam napsáno: Nemám, co bych vám k dané věci řekl. Vše si přečtěte v mých textech. Takhle to mám už z před roku 89.“ – kromě všeho je tedy v principu banální výzva k podání vysvětlení v kauze, kterou Hrbáček považuje za zásadní, rovnou nepřímo přirovnávána k praktikám totalitní policie.
Redaktor zveřejnil určitá obvinění, kterými se z podstaty má inspekce zabývat, a proto jej vyzvala k vysvětlení. Má příležitost vysvětlit a v rámci ochrany, kterou mu poskytuje status novináře, upřesnit, jak to s jeho obviněními je. Namísto toho, aby tuto příležitost nejen očekával, ale také uvítal, píše o „vepřích“, s nimiž bude ale za tři týdny hovořit z očí do očí. Je velký rozdíl, kdy vojenské policisty (VP, vépé) za „vepře“ označí příslušníci AČR, protože složky ozbrojených sil mezi sebou často v dobrém škádlí a mají svébytný humor, a kdy toto slovo použije outsider.
Vykřičníky a slova o vyšetřování mohou naznačovat Hrbáčkovo černé svědomí, v každém případě určité obavy. To je v kontrastu s jeho hrdinným prohlášením, že se málem s plukovníkem Foltýnem popral; 28. února pod Foltýnovu fotografii na twitteru uvedl: „Tento člověk dnes ve Sněmovně prohlásil, že můj text o spiklenecké buňce ve voj. policii je na diagnózu. Když jsem mu při odchodu se zdviženým prstem řekl, že to přehnal, spražil mě pohledem vraha a nebýt jeho pobočníka, zažila zřejmě Sněmovna bitku, jakou ještě neviděla.“ Hrbáček se chtěl prát s důstojníkem, který působil u speciálních sil, ale výzva k podání vysvětlení jej poněkud vystrašila.
Foltýn ze svého postu oficiálně odešel pro neuposlechnutí rozkazu ministra obrany. Neinformoval ministryni Černochovou o tom, že šéf inspekce VP Voráč je stíhán ve věci nákupu zařízení proti odposlechům v hodnotě asi 250 tisíc korun a nepostavil jej kvůli stíhání mimo službu. Uvedl, že měl kauzu za marginální. Jako zkušený právník řekl, že postupoval v souladu se zákonem a že měl v této věci možnost o svém postupu rozhodnout. Ministryně Černochová nesouhlasila, Foltýnovi kladla za vinu neusposlechnutí rozkazu, což on jako důstojník řešil jediným možným způsobem – rezignací. Dnes působí ve vojenské kanceláři prezidenta republiky. Stíhání Voráče státní zástupce nedávno zrušil. Dal tím zřetelně najevo, že měl Foltýn ve svém postoji o marginalitě kauzy pravdu. Hrbáček sám o tom, že bude stíhání „účelově“ zastaveno, psal již dříve. Proč by mělo jít o účelové zastavení stíhání ale nevysvětlil.
Oddělení inspekce a vnitřní kontroly VP se Hrbáčkovými obviněními zabývat musí. Hrbáček přišel obhajovat své teze na výbor pro obranu, nyní má možnost je vysvětlit orgánům, které jsou přímo určené podnikat kroky směřující k nápravě případných nepravostí. K vykřičníkům, obviňování Vojenské policie z totalitních praktik nebo zastrašování novinářů není žádný důvod.
Zdroj foto: Ministerstvo obrany
