Miliardy mikroplastů v čaji a toxická pitná voda. Jak přežít neviditelnou apokalypsu?

Autor: Lukáš Veselý
Zdroj: Pixabay.com

Vzhledem ke globálnímu a hojnému výskytu mikroplastů v životním prostředí toto téma zasluhuje intenzivní pozornost. Mikroplasty (MP) se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Je potřeba poznamenat, že kromě vodních ekosystémů, byly nalezeny i v řekách, jezerech a nádržích, z nichž některé slouží jako zdroje pitné vody. Některé studie dokonce potvrdily přítomnost MP v balených nápojích či potravinách. Studie Environmental Science Technology dokonce konstatuje, že ročně každý člověk zřejmě pozře šokujících 40—50 tisíc mikroplastových částic.

O čem je řeč? Mikroplasty (MP) jsou definovány jako plastové částečky menší než 5 mm, přičemž spodní hranice není jasně stanovena, uvádí Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR s tím, že je lze dělit na primární a sekundární.

Primární MP jsou produkovány přímou výrobou a využívány jako součást řady spotřebních výrobků (např. kosmetiky nebo čisticích prostředků). Sekundární MP vznikají rozpadem větších kusů plastů, a to mechanickým opotřebením, působením chemických látek, světla atd.,“ konkretizují zástupci ústavu s tím, že se jedná například o vlákna uvolňující se při praní syntetických oděvů, částice vznikající otěrem pneumatik nebo rozkladem plastového odpadu.

Zdroj: Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd České republiky

Ve vodě, půdě, medu i pivu

O mikroplastech a jejich dopadech na životní prostředí byly popsány stohy papírů. V čem je konkrétně problém? Je známo, že k výrazné akumulaci mikroplastů dochází v odpadních kalech. „Ty se dále zpracovávají a po jejich stabilizaci a hygienickém zabezpečení je možné je využít jako hnojivo pro zemědělské půdy. Tímto procesem se tak mikroplasty dostávají do půdy a následně i do koloběhu vody a ostatních složek životního prostředí,“ pokračují.

Některé poslední studie ukazují, že mikroplasty mohou lidským buňkám způsobit oxidativní stres, který může vést až k rakovině. Druhé nebezpečí je, že se na mikroplast mohou navázat další toxické látky, které se s ním dostávají do těla. Stále chybí oficiální důkazy, které by dokládaly, že MP ve vodě či životním prostředí jsou pro člověka nebezpečné. Intenzivní průzkum mikroplastů ovšem naznačuje závažnost situace. Pochopitelně i bez znalosti odborných studií, nám  selským rozumem dojde, že konzumace mikroplastů není pro naše tělo nic zdravého.

Ústav pro hydrodynamiku dokonce provedl svůj výzkum, ve kterém se zaměřil na výskyt MP nejen ve vodárenských zdrojích, ale také v pitné vodě.  Vzorky vody byly získány z různých úpraven vody v České republice. Mikroplasty byly přítomny ve všech analyzovaných vzorcích, a to v koncentracích od několika desítek po několik málo tisíc na litr surové vody a v jednotkách až stovkách částic na litr upravené (pitné) vody,“ uvádějí zástupci ústavu s tím, že z materiálového složení dominovaly běžně používané plasty jako PET (polyetylentereftalát), PP (polypropylen) a PE (polyetylen), ale také acetát celulózy (CA) nebo polyvinylchlorid (PVC).

Dokonce i Evropský parlament potvrdil, že mikroplasty již byly nalezeny v jídle, pití včetně piva a kohoutkové vody. Tudíž nás nepřekvapí, že byl nalezen i v lidské stolici.

Pomůže změnit nákupní zvyky?

V tomto případě ne. Nejedná se o obalový plast, s kterým můžeme nějak pracovat – lepší třídění atd. U mikroplastu je to jinak. „Výrobci prozatím nejsou nuceni označovat produkty, které obsahují mikročástice. Naopak ti v mikroplastech vidí vrchol technologií. A proto tuto skutečnost spíše uvádějí jako výhodu než jako varování,“ upozorňuje server trideniodpadu.cz. Nelze je tedy vyloučit ze svého obzoru tím, že je například nebudete kupovat.

Pokud doma chceme ale přeci jen něco udělat, tak se můžeme vyhnout PET láhvím. Je doloženo, že voda v PET láhvích obsahuje více mikroplastů než kohoutková voda. Ideální pak je zařadit i speciální filtr na vodu. Doktorka Sherri Mason, která je na Pensylvánské státní univerzitě expertkou na udržitelnost se vyjadřuje také k opakovaně používaným obalům. „Používejte opakovaně použitelné plátěné tašky či jiné způsoby přepravy potravin bez plastů. Také tradiční potraviny jako jogurty či másla se dají sehnat v obalech bez plastu, byť jsou často dražší. Vhodné je také přejít zcela na sypané čaje a vyhýbat se těm sáčkovým,“ radí expertka z americké univerzity a dodává, že je dobré se vyvarovat doma i plastovým nádobám.

Některé čajové sáčky totiž mohou při vložení do horké vody v nápoji uvolňovat až miliardy mikroplastů. Kanadští odborníci v nápoji z jediného vylouhovaného sáčku, který není papírový, ale z plastů, našli okolo 11,6 miliardy mikročástic a 3,1 miliardy ještě menších nanočástic plastu. Mikroplasty se do čaje uvolňují z vláken nylonu neboli termoplastických vláken, jež tvoří síťku, ze které jsou některé čajové pytlíky vytvořeny.

Zdroj: YouTube Akademie věd ČR